Vrtěti psem

Nevinné psí humoresky

Kastrace bez legrace

Tohle není úplně veselý příběh, i když se pro vás snažím psát s lehkostí a hravostí nám pejskům vlastní. Ale má dobrý konec a to je důležité. Hlavní roli v něm zase hraju já a moje maminka. Začalo to trochu méně poeticky tím, že mojí mamince tak smrdělo, ehm, z tlamičky, že musela navštívit pana doktora.

Mamka má po, já jsem před

Mamka má po, já jsem před

Mamka si totiž pravidelnou hygienou řešila komplikace, jež ji trápily v oblasti, kterou lidi normálně zahalují do spodního prádla. Moc nevím, jak to jinak napsat:) A pan doktor zjistil, že tam má zánět, proto se to podepsalo na jejím, jinak samozřejmě naprosto svěžím, dechu. A protože to vypadalo opravdu nepěkně, doporučil pan doktor jít hned druhý den na kastraci, aby se zánět nedostal moc daleko na dělohu. Na úvod musím říct, že já i mamka žijeme každá v jiné domácnosti, ale obě na pražských Vinohradech, takže si často voláme přes pár dvorků a říkáme si žhavé novinky. Proto jsem všechno věděla docela za tepla. Mamka teda šla velmi statečně druhý den na operaci, a jen co ji vylovili zpoza sedačky v čekárně, převzal si ji pan doktor. Nakonec se zjistilo, že mamka měla na děloze nádor a bylo moc dobře, že se na to přišlo díky jejímu zabijáckému dechu ještě zavčasu. Jen se jí to trochu složitěji hojilo, ale jinak je teď v pořádku a moooc zdravá a čilá.

Maminku v tom nenechám...

Maminku v tom nenechám…

A zde konečně samotný příběh začíná. Protože se moje panička zamyslela a říkala si – i na doporučení pana doktora – že mě tedy nechá taky vykastrovat. Neb mezi matkou a dcerou se můžou dispozice k těmhle onemocněním dědit… Au.

Bylo to asi takhle. Už den předem jsem měla hladovku. Opakuji, hladovku! Jako že mi fakt nic nedali k jídlu. Jako vůbec! Psí život tohle. Pak to ráno si se mnou pohrála a odvedla mě k naší paní doktorce. Mimochodem kterou mám jinak docela i ráda. Ale dneska jsem musela svoji lásku dost přehodnotit. Ta mě prohlédla, napíchla mi žílu, aby mi udělala odběr a rozbor krve, než se přešlo na samotnou věc. To aby měla jistotu, že jsem zdravá. Potom si nás zavolala do ordinace, dala mi včeličku a já usla. Ale nechtěla jsem. Jak já se bránila. Stála jsem, kývala se ze strany na stranu jak bříza ve větru, pak spadla paničce do náručí a ještě se chvíli vzpouzela. Nakonec jsem se tomu poddala a to co se mi zdálo, je až hanba vyprávět. Byli tam samí psi naháči a jeden čínský chocholatý pes.

V čekárně s kanylou v tlapičce

V čekárně s kanylou v tlapičce

Po dvou hodinách mě začali probouzet a panička si pro mě přišla. Byl vám to zvláštní pocit. Konečně asi vím, jak se cítí panička, když přijde k ránu domů z pořádný dvounohý párty a motá se mi po bytě. Po mým bytě, samozřejmě. Moc jsem nejdřív nevěděla, kde jsem, kdo je ta paní, co si mě odvádí, a hlavně kam mi zmizeli ti naháči. Doma to potom bylo trochu nepříjemný, lehla jsem si a buď plakala nebo spala. Panička ležela celou dobu se mnou na zemi a hladila mě.

Vypadám jak doktor!

Vypadám jak doktor!

Už večer to ale bylo se mnou lepší a druhý den jsem začínala mít roupy. Snažila jsem se jí například vysvětlit, že ten obleček, co mám na sobě, je fakt dost mimo poslední módu, ale moje několikerý pokusy o překousání šňůrek odhalila. Nakonec jsem to vzdala a jen na paničku házela nešťastný pohledy, když zas někdo přišel – celkem za moji rekonvalescenci to byli tři lidi – a zeptal se, co je to za zajímavej zimní obleček a proč ho mám navlečenej obráceně, tedy že mi chrání bříško a ne hřbet. Fakt, přísahám na psí uši!

jizva

Dneska jsem už ze všeho venku, panička se o mě hezky stará, vaří mi a paní doktorku musim opravdu moc pochválit, udělala mi totiž krásnou malinkou jizvičku. Ale jediný s čím teď trochu bojuju, jsou kila navíc. Bohužel nikdo nedoceňuje mou barokní krásu a tak mě panička začíná nutit běhat a jíst nějaký dietní granule. Bych se nedivila, kdyby je vymysleli původně pro kočky. Ale o tom až zas příště…

PS: Holky, nevíte o nějaký zaručený dietě, při který ale budu mít pořád plnou misku?

Pes v nouzi

Pes v nouzi

BLOG | LAJKA | KOMIKS

5 Štěků

  1. Joo Laiko.. S tou barokní krásou si mě vážně pobavila! Taky pořád čekám kdy to přijde zase do módy!:D jinak holky jste statečný a hlavně, že jste v pořádku!

  2. Lajka

    20/02/2016 at 22:18

    Obávám se, že můj další příběh bude z odtučňovací kůry :)

  3. To jsem ráda že jim to tak dobře dopadlo.
    Nám se stalo před více jak rokem něco podobného.
    Naše Xena je velice hyperaktivní .
    Jeden den byla taková posmutnělá a ani ven se jí moc nechtělo přikládaly jsme to k vedrům které byly a ani druhý den se nálada nezlepšila tak jsme šly na novou veterinu páni doktorka se ji hned líbila a to u vet. ke kterému jsme chodily ale je dál od nás tak na něj vrčela štěkala i o očkovat se nenechala od něj vždycky jsem ji musela píchnout sama když jsem ji zklidnila .
    No tak jsme přišly na vet. paní vet. se na ní podívala pro mačkala ji bříško a udělala ultrazvuk ale Xena nechtěla stát pořád si lehala ale bylo vidět že tam je nákej zánět a trochu měla výtok tak hned navrhla operaci ale jelikož už měla 9let a trochu nadváhu a srdeční ozvi se paní Vet. nelíbily tak že by bylo lepší udělat operaci na klinice v Lanškrouně že tam mají šetrnější narkózu ale neměla jsem nikoho kdo by ji tam odvez tak paní Vet. se nabídla že ji tam v polední přestávce odveze .
    Tak jsme ji daly do velké přepravky pro pejsky a pomohly ji naložit
    hned jak přijely tak ji braly na sál večer jsem tam volala a že už zvedá hlavičku a že už i čurala druhý den nám jí dovezly vylezla z přepravky a hned k pití ale Vet. říkal že jen po troškách pak jsem byla v ordinaci mě ukazovaly fotky z operace musely ji všechno vybrat všude měla zánět a dělohu měla asi 15cm a normálně by měla být tak 3cm no říkal že to bylo za pět minut dvanáct měla jizvu přes cela břicho .
    Doma pak jsme celou dobu byly sní jen jsem si skočila na záchod a Xena nikde volala jsem a nic na dvoře nebyla a pak jsme jí našly za sprcháčem v koupelně u dvoru.
    Xena nechtěla jíst granule ani maso a pak jsem ji druhý dne koupila kapsičku tu snědla s velkou chutí a začaly ji chutnat piškotky .
    Vet. mi doporučila že by měla zhubnout tak jsem ji kopila CALIBRA premium SENIOR light ale nehubne ani nepřibývá .

  4. Lajka

    22/02/2016 at 21:18

    To jsme moc rády s Lajuškou, že to dobře dopadlo, tyhle příběhy s dobrým koncem jsou nejlepší, i když je za tím někdy hodně trápení. Sprcháč je oblíbené místo Lajky mamky, schovávala se tam taky po kastraci a vždycky, když bouchaj petardy:) Mimochodem, Xena je krásné jméno.

  5. děkuji že se vám líbí jméno Xena nebylo to její první .
    Xenu jsem našla ve vánici u pro-střed silnice měla cca 4týdny
    neuměla ještě ani papat a ušla pár kroků a plácla sebou
    prví týden jsme ji říkaly Světluška
    pak začala skákat a v TV běžel seriál ( Xena ) a ona se zastavila a koukala na Tv a byla ticho moc se jí to líbilo tak dostala jméno Xena

    zde jsou její fotky

    https://www.facebook.com/algaba78/media_set?set=a.1216977985284.158309.1253881036&type=3

Napsat komentář

© 2017 Vrtěti psem

Theme by Anders NorenNahoru ↑