Moje panička se vydala do světa. Rozhodla se procestovat Malajsii, Thajsko a Kambodžu. Já sice zůstala doma, protože mám propadlej cestovní pas, ale s paničkou si občas voláme a ona mě informuje, co všechno už viděla a jaký zvířátka potkala. Představte si, že psi a kočky tam vypadaj uplně stejně jako tady u nás! Jen maj teda víc blech, kterym je uplně jedno, na co skočej a jestli to má kožich, o čemž by mohla vyprávět teta Míša, která jich měla během chvilky plný nohy. A pak se šla raděj oholit.
Vem mě aspoň do batohu, schovám se mezi fusekle a budu jako myška, fakt
Tímhle pohledem jsem se snažila paničku ještě den před odletem citově vydírat. Málem to i vyšlo, ale pak mě začalo něco svědit dole, tak jsem se musela rychle stočit a chytit tu mrchu kousavou, čímž jsem přerušila oční kontakt a bylo po vydírání.
Ale zpátky ke zvířátkům. Potkala tam i živočichy, který jsem v životě neviděla a bylo hrozně těžký je všechny popsat. Tak mi je raděj vyfotila.
Tohle je prej opice. Opice je drzoun, kterej vám čajzne brejle z nosu nebo nastartuje skutr a odjede s nim na pláž. Ty asijský maj většinou červenej zadek a vystrkujou ho navzájem na sebe nebo na turisty, kteří z toho maj pro změnu zas červeň ve tváři.
Jako velkou zajímavost mi vyprávěla o slonovi. Slon je strašně obrovskej. Abych si ho mohla představit, tak panička řikala, že nejen že by se nevešel na můj pelíšek, ale on by se nevešel ani k nám do bytu! A kůži má tvrdou tak, že bych si prej o ni zlomila zub. Všechno ovládá chobotem, na jehož konci má takovej chápavej prstik, kterej nejen že všechno hned chápe, ale dokáže přes něj i cítit. Panička se jednou, to bylo ještě přede mou existencí, se slonem v Thajsku i koupala. Řikala, že od té doby byla přesvědčená, že si dom pořídí něco malýho, skladnýho a nenáročnnýho. Což jí se mnou trochu zkřížilo plány. Pff, to ale moc nechápu, páč mně třeba ke štěstí stačí jen trochu granulí s kuřecíma křídlama a vývárkem a skladná jsem tak, že se vejdu i na její postel. Jeho fotku ale nemá, protože je prej tak velkej, že se jí ani nevešel do hledáčku.
Pejsci tu většinu času spěj a podle polohy to vypadá, že všichní chodili do stejný školy. Je takový vedro, že je každej pohyb dost vyčerpává. Ale na jednom malinkatym ostrůvku v jižní Kambodži potkala i čerstvou maminku se dvěma ještě slepýma štěňátkama. Pelíšek měla v dutině stromu a chodila je tam v pauzách mezi spánkem krmit. Neumim si moc představit, co je natolik vyburcovalo, že obětovali svou nejoblíbenější činnost, přestali na chvíli spát a vytvořili štěňátka. Panička se mi ale začala smát a řikala, že až se vrátí, tak prej probereme sexuální výchovu.
Pak tu jsou kočky. Kočky jsou v Asii velký kápové. Velej celejm psím smečkám a pejsci se s nima snažej bejt kámoši. Když kolem nich musej projít, jdou opatrně a pomalu, aby kočku náhodou nevzbudilli. Když chce pes loudit u stolu, nejdřív zkontroluje, jestli tam už náhodou neni kočka. Když má štěstí, může chvíli i loudit, než kočka přijde. Panička řikala, že to tam maj obráceně a kočky honěj psy. Což například pro mě zas taková změna neni, páč znám kočku Číru, která velí celý Lužický ulici a kdyby se jí dostalo větší svobody, tak je mnimálně primátorkou Prahy.
Žlababa….
No a tohodle fešáka jsem si nechala na konec, neb ani dneska ještě pořád nedokážeme identifikovat, co to za asijské zvířátko je. Já tipuju, že by to mohla bejt nějaká vzdálená větev Yettiho, ale panička řiká, že ten je víc na severu, kde je zima. Že je to spíš nějaká odrůda ježury.
Jinak musim říct, že se mi stejská, stejně tak prej i paničce, ale až se vrátí, tak mě hned o víkendu vezme za babi, která je královnou voňavý kuchyně a já jsem její věrnou pomocnicí. Kdykoli jí něco spadne, tak to hned vyluxuju. Panička říká, že je zajímavý, že když jsem tam já, má babi víc děravý ruce. Jo a jako bonus navíc s náma bude i moje mamka, která mi pořád na veřejnosti líže ouška, i když jsem už velká holka a na vejšku mám víc než ona. Já se tak těšim!
S mamkou lízalkou
Napsat komentář
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.